HISTORIE
Vznik jejkovského kostela Proměnění Páně je spojen s působením kapucínů v Třebíči. Ti jsou jednou ze tří větví řádu, který založil italský světec František z Assisi (1209).
V místech dnešního kláštera a kostela stávala původně českobratrská modlitebna, zvonice, škola a špitál. Sbor zanikl v důsledku katolické reformace roku 1628. Na žádost třebíčské vrchnosti Valdštejnů se po několika desetiletích podařilo začít budovat kapucínský klášter. První kapucíni přišli do Třebíče roku 1686, v roce 1690 byl dostavěn klášter; kapucínský kostel, spojený s klášterem, pak byl dokončen a vysvěcen 15. 10. 1693.
Téměř sto let (do zřízení jejkovské farnosti) byl kostel konventní – tzn. sloužil zejména řeholní rodině. Kapucíni žijící v klášteře vypomáhali v Třebíči i v okolních farnostech.
Kostel byl od kláštera oddělen v roce 1784, kdy byla zřízena Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov. Faru zprvu obsazovali diecézní kněží. Ke kapucínskému řádu byla fara inkorporována v roce 1803.
Roku 1847 postihl Třebíč veliký požár, kromě několika desítek domů shořel také klášter a fara, kostel ovšem zůstal jako zázrakem nedotčen. Klášter se podařilo obnovit během dvou let.
V roce 1884 byla ke kostelu přistavěna věž – což byla poměrně raritní záležitost, jelikož kapucínské kostely běžně věž nemívají.
V letech 1934–1935 byla v areálu kláštera postavena budova serafínské školy. Ta byla během druhé světové války zabrána pro účel zřízení nemocnice. Válka zasáhla i kostel, odkud byly zrekvírovány všechny čtyři kostelní zvony.
Po nástupu komunismu došlo v roce 1950 v rámci snahy o zrušení klášterů k tzv. „akci K“. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 uskutečnila Bezpečnost první plánovanou etapu akce, při které bylo příslušníky SNB, StB a oddíly Lidových milicí v českých zemích obsazeno 75 klášterů. Druhá etapa akce, týkající se zbylých řeholí, proběhla ve dnech
27.–28. dubna 1950. Tehdy byl přepaden i třebíčský konvent, čítající třináct řeholníků, kteří byli odvlečeni na různá místa (Broumov, Želiv). Pro správu fary byl nakonec ponechán pouze jediný z nich – P. Aegidius. Byla zabavena většina klášterního inventáře, k újmě přišla i rozsáhlá kapucínská knihovna. Došlo i na kapucínskou zahradu, v níž se nacházel hřbitov (mezi pozůstatky asi sta lidí byly i ostatky Smila Osovského a Kateřiny z Valdštejna). Kosti byly převezeny a uloženy na starém hřbitově a v areálu kapucínské zahrady byl v letech 1956–59 postaven zimní stadion. Veřejným účelům začal sloužit i kapucínský klášter a serafínská škola, kde postupem času začala fungovat střední průmyslová škola strojnická.
Po převratu byly zrušeny všechny normy omezující klášterní život. Třebíčský klášter byl vrácen kapucínům v roce 1991. V roce 1997 byly do kostela umístěny čtyři nové zvony, náhrada za zvony zrekvírované nacisty v roce 1942. Původní klášter však již obnoven nebyl, jeho budovu v roce 1999 opustila SPŠ strojnická a vystřídalo ji Katolické gymnázium.
Samotná přítomnost kapucínů na Jejkově skončila na podzim roku 2000 smrtí P. Antonína Zdeňka Kováře, správu farnosti poté převzali diecézní kněží.
V současnosti se pravidelně účastní nedělních bohoslužeb přibližně 400 lidí; k jejkovské farnosti patří také obce Slavice, Kožichovice a Střítež.